SRPNOVÁ VÝZVA 2023 PODPORA MUZEA PAMĚTI XX. STOLETÍ V PRAZE

Spoluzakladatelé, spolupracovníci a podporovatelé Muzea paměti XX. století iniciovali výzvu na jeho podporu, kterou podepsalo okolo padesáti osobností. Signatáři výzvy se obrací na představitele hl. m. Prahy, členy rady a zastupitele, ale i na veřejnost, aby muzeum i nadále podporovali a nedovolili zrušení muzea jako zapsaného ústavu zaručujícího odbornou nezávislost. Současně vyzvali k vytvoření stálé expozice v Domě pážat, které se má stát sídlem muzea. Výzva byla zveřejněna při příležitosti 55. výročí srpnové okupace Československa. Děkuji všem, kdo tuto výzvu podpořili.

SRPNOVÁ VÝZVA 2023 PODPORA MUZEA PAMĚTI XX. STOLETÍ V PRAZE

Přesně před čtyřmi lety, kdy jsme si připomněli 80. výročí nacistické okupace v březnu 1939 a 30. výročí konce komunistického režimu v listopadu 1989, jsme vydali Srpnovou deklaraci na podporu vzniku Muzea paměti XX. století v Praze, kterou podpořilo přes třicet společenských organizací. V témže roce na podzim bylo muzeum založeno jednomyslným rozhodnutím Zastupitelstva hl. m. Prahy jako zapsaný ústav. Důvodem vzniku muzea byl obrovský dluh, který má Česká republika, neboť na rozdíl od jiných postkomunistických zemí nebylo zřízeno muzeum, které by připomínalo památku obětí totalitních režimů a úctyhodnou statečnost občanů, kteří se na základě svého demokratického přesvědčení rozhodli bojovat za svobodu.

Vzhledem k tomu, že postupně odchází očití svědkové historických událostí XX. století, je pro budoucí generace důležité zprostředkovávat jak důležité události, tak i životní zkušenosti lidí, kteří se v minulosti dokázali postavit proti totalitním režimům. Pochopení podstaty těchto systémů a jejich formy vládnutí, ovládání a kontroly společnosti, je zásadní pro poznání současných hrozeb, kterým společně čelíme. Tyto hrozby jsou nyní ještě více aktuální v době války na Ukrajině rozpoutané agresivním putinovským režimem. Muzeum paměti XX. století je koncipované jako veřejná vzdělávací a otevřená kulturní instituce, která uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné i nehmotné doklady týkající se nedávné historie. Muzeum je od roku 2020 členskou organizací Asociace muzeí a galerií České republiky a od roku 2021 Platformy evropské paměti a svědomí. Dlouhodobě spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů, Knihovnou Václava Havla, Knihovnou Libri prohibiti, Museem Kampa a dalšími organizacemi. Muzeum s podporou hl. m. Prahy jako zakladatele připravilo řadu výstav (vedle jiného o dějinách KSČ, majálesové tradici či evropském gulagu), publikací, vydává popularizační časopis Revue XX. a založilo ve spolupráci s Polským institutem v Praze tradici filmového festivalu Nezlomní a obětovaní.

Po celé uplynulé volební období vždy Rada hl. m. Prahy i zastupitelstvo vznik a činnost Muzea paměti XX. století podporovaly. Někteří zastupitelé hl. m. Prahy bohužel začali od února letošního roku nečekaně připravovat zrušení Muzea paměti XX. století v Praze jako zapsaného ústavu. Přitom muzeum vzniklo v této formě proto, aby pro plnění svých cílů připomínání historické paměti mělo dostatečnou nezávislost a byly omezeny politické vlivy na jeho fungování, byla zajištěna účast odborné veřejnosti na jeho řízení a umožněno snadnější vícezdrojové financování.

Stejný cíl sleduje současný vládní návrh zákona o veřejných kulturních institucích. Ohroženo je najednou i vytvoření stálé expozice v Domě pážat na Hradčanech, které hl. m. Praha muzeu pronajalo. Přitom je připraven stavební projekt na adaptaci tohoto objektu, jsou již získána všechna stavební povolení a vyhlášena soutěž na zhotovitele.

Nyní stojí Muzeum paměti XX. století před rozhodujícím momentem, kdy by měla být vyhlášena soutěž na zhotovení stálé expozice. Její libreto již bylo dokončeno odborným týmem a představeno veřejnosti, včetně prezentace v pražském Centru architektury a městského plánování. Hlavním tématem expozice je Československo a totalitarismus. Záměrem je představit různé formy historické paměti, jejich pluralitu a současně konkrétní příběhy s využitím trojrozměrných sbírkových předmětů, včetně sochy maršála Koněva. Využity budou moderní audiovizuální prostředky, které jsou předpokladem pro atraktivní, edukativní a zábavnou formu expozice. Cílem je zároveň zprostředkovat návštěvníkům poznání, poučení, inspiraci, vyvolání emocí a zážitků. Stálá expozice by měla být určena široké veřejnosti s důrazem na žáky a studenty, ale i zahraničním návštěvníkům.

V Domě pážat je současně plánováno vytvořit prostor pro muzeum jako živé kulturní instituce, kde se budou rovněž pořádat výstavy, koncerty, diskuse a vzdělávací akce. Bude zde rovněž knihovna, badatelna a přednáškový sál. Při jejich pořádání bude muzeum spolupracovat s dalšími paměťovými organizacemi.Před čtyřmi lety se řada z nás zasadila o založení Muzea paměti XX. století v Praze a podporuje jeho činnost. Proto se nyní obracíme tímto otevřeným dopisem na představitele hl. m. Prahy, na členy rady i na zastupitele, ale i veřejnost, aby muzeum i nadále podporovali, včetně vytvoření stálé expozice v Domě pážat, a nedovolili zrušení muzea jako zapsaného ústavu zaručujícího odbornou nezávislost. Na takové muzeum čekáme v České republice již 34 let, která uplynula od pádu komunistického režimu.

Apelujeme na politickou reprezentaci, aby podporovala připomínání totalitní minulosti i její oběti a hrdiny, kteří proti totalitě dokázali bojovat. To je velmi důležité i pro vyrovnání s totalitní minulostí, což může přispět k utváření demokratické a vzdělané společnosti v České republice. Děkujeme všem, kdo muzeu pomáhají naplnit jeho poslání.

V Praze, 21. srpna 2023, ve výroční den srpnové okupace Československa

Petr Blažek, historik

Hana Kordová Marvanová, advokátka a senátorka

Petr Koura, historik

Martin Vadas, dokumentarista a režisér

Miroslav Vodrážka, badatel

Jakub Wolf, politolog

Podporovatelé výzvy:

Jan Bednář, novinář

Tereza Boučková, spisovatelka

Eugen Brikcius, spisovatel

Zuzana Brikciusová, pedagožka

Antonín Dekoj, odborář

Jiří Doležel, Stopy paměti, z.s.

Jan Zeno Dus, evangelický farář, bývalý politický vězeň

Jiří Gruntorád, knihovník, ředitel Libri prohibiti

Petr Hlaváček, historik, ÚSTR

Eva Holubová, herečka

Tomáš Hradečný, architekt

Ivana Janů, bývalá předsedkyně ÚOOÚ, ústavní soudkyně a soudkyně mezinárodního trestního soudu v Haagu

František Kostlán, novinář

Petr Kreuz, archivář

Marek Jícha, prezident Asociace českých kameramanů

Ondřej Jonáš, matematik a statistik, investiční bankéř

Vladimír Just, teatrolog, literární a divadelní kritik

Łukasz Kamiński, historik, ředitel knihovny OssolineumJ

iří Klepsa, Mašínův statek v Lošanech – Památník tří odbojů, z.s.

Michael Kraus, Middlebury College, U.S.A., bývalý předseda vědecké rady ÚSTR

František Laudát, předseda KAN

Zdeněk Lukeš, historik architektury

Michal Matzenauer, výtvarník

Françoise Mayer, socioložka a historička

Petr Nikolaev, režisér

Jolyon Naegele, novinář

Nadežda Priečinská, advokátka

Jaroslav Rokoský, historik

Břetislav Rychlík, režisér

David Smoljak, senátor a scénárista

Olga Sommerová, režisérka

Olga Sozanská, psycholožka

Jiří Sozanský, výtvarník

Džamila Stehlíková, psycholožka

Jan Švejnar, ekonom, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI

Milan Uhde, spisovatel a dramatik

Pawel Ukielski, historik, zástupce ředitele Muzea Varšavského povstání

Katarína Vaculíková, scenáristka, dramaturgyně a redaktorka

Roman Vávra, režisérKristina Vlachová, filmařka

Tomáš Vlček, Totalita.cz

Martin Zídek, Mašínův statek v Lošanech – Památník tří odbojů, z.s.

Michael Žantovský, diplomat a spisovatel

Monika Žárská, VŠ učitel Viktor Žárský, biolog

Součástí návrhu libreta stálé expozice jsou také vizualizace Domu pážat, které připravil ateliér IXA pod vedením doc. ing. arch. Tomáše Hradečného pro prezentaci připravovaného sídla Muzea paměti XX. století v Centru architektury a městského plánování (CAMP) 30. listopadu 2022 (IXA)