“Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj.” – poslední slova v dopise, který Milada Horáková napsala svým nejbližším v pankrácké věznici jen několik hodin před popravou.
Dnes si připomínáme 72 let od justiční vraždy doktorky Milady Horákové, české právničky, političky, antifašistické odbojářky a obhájkyně ženských práv. Popravena byla ráno 27. června 1950 jako poslední ze všech čtyř k smrti odsouzených – před ní byli oběšeni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Komunisté ji zavraždili obzvlášť mučivým způsobem, kdy se podle dochovaných záznamů dusila téměř patnáct minut.
Přes kruté zacházení a psychický nátlak během procesu si zachovala svou čest. Jako jediná žena popravená z politických důvodů se stala symbolem odporu proti totalitě.
Milada Horáková zaplatila svým životem za to, že bojovala za svobodu našeho národa. Nikdy nesmíme zapomenout na její odvahu a na to, že nepodlehla nátlaku a nezradila své ideály. Čest její památce.
fb, 27.6.2022