Přesně před 57 lety se odhodlal Jan Palach k oběti nejvyšší. 16. ledna 1969 se na Václavském náměstí zapálil, aby vyburcoval veřejnost z rezignace, do které se začala propadat necelých pět měsíců po srpnové okupaci Československa. Ještě v srpnu 1968 se zdálo, že se lidé u nás nesmíří s okupací vojsk Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. Ale velmi rychle odpor mizel a postupně lidé upadla do letargie, emigrovali nebo se nechali koupit za různé výhody a další kariéru.
Čin Jana Palacha a poté Jana Zajíce národ bohužel nevyburcovaly. Naopak přišla normalizace, které se většina národa přizpůsobila. Přesto jsem přesvědčená, že činy Jana Palacha a Jana Zajíce mají smysl a nesmí být zapomenuty! Totalita má prostor tehdy, když lidi skloní hlavu a proti nesvobodě se nepostaví. To platilo v době komunistického režimu a platí to i nyní.
