Poslední dny se intenzivně věnuji vyjednávání o naší senátorské opatrovnické novele, která by měla posílit ochranu dětí před násilím a týráním a zabránit případům jako případ tříleté Viktorky. Soudy by měly být nuceny mnohem víc než dosud zkoumat, zda rodiče nejsou vysoce rizikoví pro dítě. Dnes jsem absolvovala jednání na České advokátni komoře…
V případu Viktorky soudkyně věděla, že je otec vážně duševně nemocný, je v ochranné léčbě, dlouhodobě bral drogy, opakovaně se dopouštěl násilných trestných činů. Přesto mu soudkyně vydala Viktorku do péče a on ji pak za pět měsíců zavraždil.
Dětský ombudsman i advokátní komora (překvapivě) zatím tvrdí, že novelu zákona nepotřebujeme. Naše skupina senátorů ale říká opak. Parlament nemůže nereagovat na takové selhání soudu a celého opatrovnického systému. A zdaleka nejde jen o jeden případ. Dostáváme spoustu podnětů a upozornění, jak vážný je to problém!
Prvním krokem proto musí být změna zákona, která uloží soudům povinnost opravdu klást na první místo bezpečí dítěte a jeho ochranu před násilím. To požaduje i petice, kterou zorganizovaly pěstounské organizace a pod níž se podepsaly tisíce lidí. Věřím, ze se nám změnu zákona v zájmu dětí podaří prosadit.
