Na dnešní veřejné slyšení v Senát Parlamentu ČR přijeli zástupci obcí a krajů z celé republiky a zúčastnila se ho řada senátorů a poslankyně. Téma bylo velmi aktuální: loni schválený zákon o podpoře bydlení a zřízení kontaktních míst pro bydlení.
Debata byla mimořádně zajímavá, protože zazněly naprosto různorodé názory. Někteří zákon velmi chválí, například některá města, která i bez zákona poradny pro bydlení už dávno provozují a pomáhají lidem v bytové nouzi. Jiní kritizují podobu zákona, že je příliš komplikovaný nebo že kontaktních míst je málo, nejsou ve všech obcích s rozšířenou působností, že cenové mapy jsou nereálné nebo že je moc byrokratický. Několik řečníků by zákon rovnou zrušilo, že je zbytečný.
Jako předsedkyně senátního podvýboru pro bydlení jsem v debatě také vystoupila. Můj názor na zákon je jasný. Zákon je potřebný, a i když má své vady, je důležité, že byl po letech příprav a diskusí schválen.
Je to zákon o sociálním bydlení, který má pomáhat lidem v bytové nouzi. Čekat od něj vyřešení nedostupnosti bydlení pro všechny skupiny obyvatel nelze. Od toho jsou další nástroje bytové politiky, které musíme prosadit:
podporu výstavby družstevních bytů, a to i ve spolupráci s obcemi,
zrychlení povolování staveb,
podporu užívání bytů k bydlení, nikoli jen jako investiční nebo pro turisty atd.
Zákon o podpoře bydlení by se nyní neměl měnit a vláda i ministerstva by měly podpořit obce a kraje, aby zákon opravdu lidem pomáhal. A nejdůležitější je, aby zajistily slibované financování. Jedině tak začnou fungovat kontaktní místa pro bydlení a podpůrná opatření, aby v systému byly byty, které pomohou lidem, kteří nemají možnost si vlastním přičiněním obstarat vyhovující bydlení
